Ano, je to právě sebeláska a úcta k sobě samému, ze které v podstatě vycházejí i naše ostatní vztahy s okolím. Právě podoba vztahu, který máme sami k sobě, do velké míry určuje i vztahy vnější. Pokud člověk trpí nedostatkem sebelásky, není šťastný. Neustále pochybuje o sobě samém. Jak vypadá, jak mluví, jak jedná, co si myslí atd. Vlastně je ztracen v pochybnostech o sobě samém. Jako by se stále snažil, navenek působit tak, jak se má, jak mu to někdo řekl. Ale není to jeho přirozenost a opravdovost. Proto vlastně trpí. Každý jsme jiný.
Každý v sobě máme polaritu. Ať už tomu budeme říkat nebe a peklo, jing a jang, černá a bílá, pořád jde o stejné dvě části nás samých. Sebeláska je mimo jiné o tom, tyto dvě části nás samých přijmout, a bezpodmínečně milovat. Pokud se podíváme kolem sebe zjistíme, že tato polarita se nachází prakticky ve všem. Je tedy nutné i svoje temné stránky přijmout, a nestydět se za ně. Jen pokud sami o sobě máme ucelený obraz, víme, kdo jsme. Potom nám nečiní problém také znát, co potřebujeme, a převzít za sebe zodpovědnost.
Pokud stoupá naše sebeláska, přirozeně se zlepšují i naše vztahy s okolím. Víme už, kdo jsme a jak se říká, jakou cenu máme. Nevstupujeme tak často do špatných situací, nebo vztahů. Je to zkrátka pro to, že to nedovolíme. Mnohem méně pak děláme věci, které jsou nám nepříjemné. Ale naopak jsem si vědomi toho, co nás činí šťastnými, a také podle toho jednáme. A to je právě ta sebeláska. Vědomí sama sebe, o kterém přesně víme, co potřebuje a co nikoliv. Potom opravdu snáze vyhodnocujeme vztahy s ostatními. Mnohem lépe s lidmi vycházíme. Jsme otevřenější a láskyplnější k sobě i ostatním. Je třeba na tom pracovat, a nepřichází to ze dne na den. Každý v sobě máme spoustu zažitých vzorců chování, kdy nestavíme na první místo sebe a svoje vlastní zájmy, což je samozřejmě špatně. Jistě jsou v životě situace, kdy je pro nás blaho ostatních důležitější než naše. Například blaho a štěstí našich dětí. To je v pořádku. Rozhodně ale takové situace nesmí v našem životě převládat. Tyhle vzorce se učíme celý život, na různých místech jako je škola, práce, ale i vztahy v našich rodinách, ze kterých jsme vzešli. Je třeba si tohle uvědomit, a vědomě s tím pracovat. Úspěch je zaručen, pokud k sobě budeme upřímní.
Jak je důležité, mít se rád
