Blog

Podle mého názoru neuděláte chybu, když i vy budete udržovat opravdu dobré vztahy, jak pracovní vztahy, tak také samozřejmě rodinné vztahy. Já to opravdu jinak nevidím. Podle mého názoru každý člověk by se vždycky měl snažit udržet takové pracovní vztahy anebo rodinné vztahy, aby vždycky doma a nebo v zaměstnání na pracovišti byl klid. Já jsem také jednou zažila opravdu špatné pracovní vztahy, když jsem měla brigádu. Když mému synovi už byli dva roky, tak mi moje máma vždycky pohlídala syna, abych mohla jít někam na brigádu. Pracovala jsem na diskotéce, kde jsem vybírala vstupné.

Tahle práce mě bavila, protože jsem alespoň potkala spoustu lidí a seznámila jsem se také se spoustou lidmi. Také jsem tam potkávala lidi, které jsem znala, a dokonce jsem s nimi potom navázala kontakt. Takže potom už jsem také s nimi mohla chodit ven na kávu anebo se scházet na dětském hřišti se synem a s ostatními dětmi. Jenomže potom jsem se dozvěděla, že mé spolu kolegyně v baru a na diskotéce mě pomlouvají. Bylo mi to opravdu líto a byla jsem smutná. Absolutně jsem nechápala, co proti mně mají, když my jsme se znaly už dlouho a nikdy jsme se ani nepohádaly.

Nakonec to dopadlo tak, že jsme se hádali kvůli tomu, že prý já jsem zabrala místo jedné sestře od mé spolu kolegyně, jenomže já jsem to absolutně nevěděla, kdybych to věděla, tak bych možná tuhle práci, tedy tuhle brigádu, vůbec nevzala, protože mně to bylo opravdu hloupé, abych někomu vzala pracovní místo. Jenomže tohle místo jsem získala já. A v tomto zaměstnání jsem vydržela dva měsíce, protože potom tyto pracovní vztahy opravdu nešly vydržet a byla jsem z toho opravdu hodně zoufalá. Tak jsem si řekla, že raději ze zaměstnání odejdu, abych měla klid. Našla jsem si potom jinou brigádu v kavárně, kde kolegyně a kolegové byli opravdu profesionální a moc dobře jsme si rozuměli. Myslím si, že když budete mít špatné vztahy na pracovišti, že je to velice smutné a že by se nemělo stávat, abyste se hádali s kolegyněmi anebo abyste měli špatné vztahy na pracovišti.

Nedávno jsem zahlédla na internetu takový obrázek, který mě opravdu donutil se zamyslet. Asi si říkáte, co na tom obrázku bylo? Ptáte se sami sebe. Tak já vám to hned prozradím. No abych pravdu řekla, tak na tom obrázku bylo znázorněné to, že přebytečný spánek škodí. A když jsem se tak nad tím zamyslela, tak s tím musím bohužel souhlasit.. Někteří lidé jsou schopní spát klidně i dvanáct hodin denně, což je skoro polovina dne, a to je šílené. Myslím, že někde jsem kdysi četla, že čtvrtinu svého života prospíme. A ano, samozřejmě, že spánek je důležitý, ale zase by se nic nemělo přehánět. Z okolí znám člověka, který kdyby mohl, tak by spal třeba celý den.

Už jsem mu několikrát říkala, že je to špatně, ale jenom se mi vysmál. Ale alespoň jsem mu to řekla a mám sama před sebou čistý štít. Naštěstí já to takhle nemám. Spím prostě normálně. Takových sedm hodin určitě, někdy i 9, ale více to určitě nebude. Snažím se to vždycky vyvážit, abych prostě měla přiměřeně množství spánku a potom taky přiměřeně množství aktivity. A abych prostě byla aktivní a neseděla pořád jenom na zadku, protože to prostě lidskému tělu (jak všichni jistě dobře víme), vůbec neprospívá. No, a tak by se možná každý měl zamyslet nad tím, jak dlouho spí.

Paradox je to, že ani málo hodin spánku není zdravé. Prostě spěte tak přiměřeně (ani málo, ani moc) a myslím, že i na vašem životě se to dost pozitivně podepíše a uvidíte velkou změnu a třeba budete fakt nadšení. No já abych pravdu řekla, tak jsem v poslední době udělala ve svém životě hodně pozitivních změn. První je ta, že jsem se začala soustředit sama na sebe, snažím se zhubnout 2 roky od porodu a jíst zdravě. Uvidíme, co to udělá. Ale už teď se cítím lépe a jako bonus jsem si ještě dala i předsevzetí na Nový rok, že se budu snažit myslet pozitivněji….

Po 3 letech jsem ukončila vztah, který začal být v posledních měsících velmi agresivní. Nebudu zacházet do detailů, ale bylo to peklo. Nikdy jsem nebyla dostatečně dobrá, většinou jsem vždy mohla za to jak se ke mně chová, za všechno jsem si vlastně mohla vždy sama… poté, co mě i fyzicky napadl, jsem nabrala poslední zbytky své sebeúcty a ukončila to. Máme společného psa, vyhrožuje mi, že mi ho vezme z důvodu, že se o něj nedokážu postarat (při tom jsem si pořídila já, kupuji mu už od začátku vše co je potřeba). Prostě ani po tom všem mě nedokáže jen tak nechat na klidu.

Nejhorší na tom je, že ještě přibližně měsíc budeme spolu bydlet… kromě toho, že chodím do práce, tak se snažím trávit aktivity mimo domov, abych nemusela snášet urážky. Přestal mi se vším pomáhat co se týče dennodenních věcí kolem domácnosti (ne že by před tím usilovně pomohl, dříve než se mu chtělo). Řekl, že jsem už na všechno sama, nepomůže ani finančně a ani se psem (prý to mám tak, jak jsem to chtěla). Nejhorší na tom je, že si uvědomuji, že jsem udělala dobře rozhodnutí… ale bez tak po tom všem vzpomínám jen na to dobré. Mám co dělat, abych každý den přežila, je to velmi psychicky náročné. V práci mezi lidmi je to super, ale člověk se blíží domů a už mi je smutno, že to všechno skončilo.

Dost bolestivé je to, že on si žije svůj život jako by mu na mně nikdy nezáleželo… chodí ven, fotí se s jinými lidmi, úsměv na tvaru… Mám kolem sebe skvělé lidi, hodně podpory, všichni drží se mnou, čeho si velmi vážím. Ale když vidím jak jsem mu ukradená, jak se usmívá jako by se nic nestalo, tak mě to opravdu moc byly. Začala jsem chodit na terapii, věnovat se cvičení, setkávám se s lidmi, se kterými jsem se dlouho neviděla, čtu knihy, snažím se být vděčná za to všechno co mám, ale i přesto všechno je mi smutno a nevím co s tím.

To že většinu nemovitosti prodávají realitní kanceláře není náhoda. Mají totiž celou řadu zkušeností, díky čemuž mohou nabídnout nemovitost tak aby zaujala co nejvíce lidí. Byla by škoda se trávit s prodejem a doufat, že se vám byt, dům nebo pozemek podaří prodat. Realitní kanceláře se v oboru orientují velice dobře a dokážou často prodat i nemožné. Není to jen o tom nafotit nemovitost a vytvořit inzerát. Je to i o tom nenasadit příliš vysokou nebo naopak nízkou cenu, aby cena neodradila zájemce a nebo naopak nepřilákala spekulanty.

Určitě znáte někoho, kdo se pokoušel svou nemovitost prodat sám. Lidé nechtějí platit za služby realitních kanceláří, i když se potom nemusí o nic starat a všechno za ně vyřídí realitní makléř. Je to služba jako každá jiná, a makléř má spoustu zodpovědnosti. Každý makléř musí upozornit na všechny nedostatky nemovitosti, což může mít samozřejmě negativní dopad na množství zájemců. Je nutné zjistit zda není nemovitost v exekuci nebo insolvenci, zda je možné s ní nakládat, zkrátka má toho na práci celkem dost. Potom musí vyřídit samotný podpis smlouvy a úschovu peněz. Posledním krokem je vklad na katastr, což je také povinností makléře.

Prodat nemovitost opravu není nic jednoduchého, a pokud chcete zvýšit vaše šance, neměla by u vašeho inzerátu chybět videoprohlídka nemovitosti. Ta se rozšířila během covidu, protože lidé nemohli chodit ven, ale bylo potřeba i tak prodávat a kupovat nemovitosti. Z tohoto důvodu vznikla videoprohlídka, která může pomoct s rozhodováním budoucím zájemcům.

Na videu je totiž vidět úplně celá nemovitost, takže případný zájemce uvidí opravdu všechno, a nejen to co by jinak každý jen nafotil. Fotky jsou totiž jednoduše naaranžovat, ale u videa to není možné. I proto dnes zájemci vítají možnost prohlédnout si nemovitost na videu.